Osobně nežiju na žádných sociálních sítích a užívám luxusu vcelku přátelských rodinných, kamarádských i pracovních vztahů, kdy mými hejtry jsou maximálně Mirka Spáčilová nebo třeba Jindřiška Bláhová, což je celkem přirozené a dá se to přežít 🙂
Nechutné a nezodpovědné je ale vyvolávání nenávisti ve společnosti, nejčastěji šířením strachu. Protože to dělá řada lidí v čele s prezidentem republiky, ač křesťan, jsem velkým hejtrem těchto lidí a samožejmě i všech (anonymně) vyhrožujících poseroutků.
Člověk je povinen se svou předpojatostí a strachem bojovat.
Aby se – podobně jako v protižidovském prostředí vyrůstající Tomáš Masaryk, později zastal Leopolda Hilsnera – stal dospělým člověkem.
Nenávisti se celý život učíme bránit. Zejména té vlastní. Nejhorší je taková ta iracionální, kolektivní, anonymní, víceméně ze strachu.
Jan Hřebejk pro Zkušenost, z.s. na téma Moje setkání s nenávistí, květen 2017